Struktura internetu- Pojem Internet (složenina předpony inter vyjadřující vztah mezi, a anglického net označujícího síť) se v tomto případě vysvětluje jako celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, které propojují tzv. síťové uzly. Uzlem pak může být počítač nebo zařízení se speciální síťovou funkcí, například router.
servery - Ve větších sítích, jako je Internet, servery uchovávají a nabízejí webové stránky a poskytují další služby (DNS, e-mail atd.). Poskytování služby zajišťuje speciální program.
datové spoje - Datový spoj je tvořen veškerými prostředky umožňující přenos dat mezi datovým zdrojem a datovým spotřebičem. Aby se z datového okruhu stal datový spoj, musí být na obou koncích vybaven komunikační jednotkou. Telekomunikační okruh je soubor technických prostředků umožňující obousměrný přenos signálu (obvykle elektrického). Telekomunikační okruh je zařízení patřící telekomunikační společnosti, které končí telefonní zásuvkou na zdi. Aby se z něj stal datový okruh, je nutné jej doplnit na obou koncích zařízením ukončujícím datový okruh (modemem).
Směrovače - Router (směrovač) je v počítačových sítích aktivní síťové zařízení, které procesem zvaným routování přeposílá datagramy směrem k jejich cíli. Routování probíhá na třetí vrstvě referenčního modelu ISO/OSI (síťová vrstva). Netechnicky řečeno, router spojuje dvě sítě a přenáší mezi nimi data. Router se podstatně liší od switche, který spojuje počítače v místní síti. Rozdílné funkce routerů a switchů si lze představit jako switche coby silnice spojující všechna města ve státě a routery coby hraniční přechody spojující různé země. Routeru, který připojuje klienty k vnější sítí (typicky Internetu), se říká „okrajový router“ (edge router, někdy též „brána“ – gateway, což je zastaralé označení pro routery obecně). Router přenášející data mezi jinými routery se nazývá „vnitřní router“ (core router).
paketový (balíčkový) princip přenosu dat
- Paket označuje v informatice blok dat přenášený v počítačových
sítích založených na přepojování paketů, kde je možné přenášet data i při
výpadcích některých spojů. Některé typy síťových spojů přenos paketů
nepodporují (například tradiční telekomunikační linky typu bod-bod,
anglicky point-to-point) a data se v nich přenášejí jako proud bajtů,
znaků nebo bitů. Paket se skládá z řídících dat (metadat) a z
uživatelských dat (užitečné zatížení, anglicky payload). Řídící data
poskytují síti potřebná data k doručení paketu, například adresu zdroje a
cíle, kódy pro detekci chyb – kontrolní součty a informace o pořadí.
Obvykle se řídící data nalézají v hlavičkách paketů a na jejich konci,
přičemž uživatelská data jsou mezi nimi.
TCP/IP - Klíčovou pro fungování Internetu, jak jej známe dnes, je také rodina protokolů TCP/IP. Internet potřebuje protokoly TCP/IP k tomu, aby komunikace (výměna dat) probíhala bez chyb a mezi správnými počítači (aby e-maily našly svou cestu k adresátovi nebo aby kliknutí na tento odkaz uživatele nasměrovalo na stránky správce české národní domény .cz). Rodina protokolů TCP/IP (anglicky Transmission Control Protocol/Internet Protocol – „primární přenosový protokol/protokol síťové vrstvy“) obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v počítačové síti a je hlavním protokolem celosvětové sítě Internet. Komunikační protokol je množina pravidel, která určují syntaxi a význam jednotlivých zpráv při komunikaci. Vzhledem ke složitosti problémů je síťová komunikace rozdělena do tzv. vrstev, které znázorňují hierarchii činností. Výměna informací mezi vrstvami je přesně definována. Každá vrstva využívá služeb vrstvy nižší a poskytuje své služby vrstvě vyšší. Komunikace mezi stejnými vrstvami dvou různých systémů je řízena komunikačním protokolem za použití spojení vytvořeného sousední nižší vrstvou. Architektura umožňuje výměnu protokolů jedné vrstvy bez dopadu na ostatní. Příkladem může být možnost komunikace po různých fyzických médiích - ethernet, optické vlákno, sériová linka.
IP adresa - IP adresa je v informatice číslo, které jednoznačně identifikuje síťové rozhraní v počítačové síti, která používá IP (internetový protokol). V současné době je nejrozšířenější verze IPv4, která používá 32bitové adresy zapsané dekadicky po jednotlivých oktetech (osmicích bitů), například 192.168.0.2. Z důvodu nedostatku IP adres je postupně nahrazován protokolem IPv6, který používá 128bitové IP adresy zapsané hexadecimálně, například 2001:db8:0:1234:0:567:8:1.
URL - URL, celým názvem Uniform
Resource Locator („jednotná adresa zdroje“) je řetězec znaků s definovanou
strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací
(ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu. URL definuje doménovou
adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné ke
zdroji přistupovat. Některá pole jsou nepovinná – buď nemají význam, nebo
se předpokládá předdefinovaná hodnota, závislá např. na schématu (např.
pro protokol HTTP je implicitní port 80), nebo na aplikaci (pro webový
prohlížeč se předpokládá protokol HTTP).
Příklad pro WWW stránku: http://cs.wikipedia.org:80/
Doména - Internetová doména (doménové jméno) je v informatice označení jednoznačného jména (identifikátoru) počítače nebo počítačové sítě, které jsou připojené do Internetu. Příkladem doménového jména je zápis www.seznam.cz nebo cs.wikipedia.org (doména 1. řádu - cz, doména druhého řádu - např. seznam)
DNS - DNS (Domain Name System) je hierarchický systém doménových jmen, který je realizován servery DNS a protokolem stejného jména
Služby internetu – WWW, e-mail, on-line komunikace, atd.
Praktické využití internetu v běžném životě - dle vlastních zkušeností :-)
Zdroj informací: www.wikipedia.cz