< -ZPĚT

2. Informace a informační zdroje (etické zásady a právní normy související s informatikou, autorská práva)

Etické zásady a právní normy související s informatikou, autorská práva, umět vysvětlit podstatu ochrany autorských práv a základní ustanovení zákona o právu autorském ve vztahu k software a k získávání dat z internetu, vědět jak respektovat při práci s informacemi etické zásady (zvažovat důsledky svého jednání na ostatní lidi) a právní normy (zásada ochrany autorských práv)

Etické zásady související s informatikou - Etika vždy souvisí s morálkou. To, co je v určité době považováno za morální, určuje myšlení většinové populace. IT však intenzivně využívá pouze část lidí a navíc tato oblast přináší nové možnosti a situace, které dříve prostě neexistovaly (například možnost kopírovat neomezeně autorská díla bez ztráty kvalit), proto v této oblasti vzniká jakási nová morálka, která není ustálená a která se pod vlivem nových technologií stále vyvíjí. Přehled etických zásad najdete na internetu - např. zde :-)

Právní normy související s informatikou - Autorské právo je v Česku upraveno autorským zákonem (zákon č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších novelizací), v mezinárodním právu je základem několik mezinárodních úmluv, hlavně tzv. Bernská úmluva z roku 1886 a Všeobecná úmluva o autorském právu uzavřená v Ženevě v roce 1952. Pro podporu ochrany duševního vlastnictví vznikla v roce 1967 Světová organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO).

Autorská práva - Podle principů zakotvených v Bernské úmluvě vzniká autorské právo k dílu automaticky, okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Autorské právo není vázáno na konkrétní předmět, jímž je dílo vyjádřeno – jeho zničením autorská práva nezanikají, nabytím vlastnických práv k tomuto předmětu se nenabývají autorská práva k dílu, dokonce ani právo dílo užít. Autorské právo k dílu získává automaticky jeho autor, fyzická osoba, která dílo vytvořila (v případě spoluautorství všichni autoři společně a nerozdílně). Částečnou výjimkou jsou tzv. zaměstnanecká díla, tzn. díla, která autor vytvořil v rámci plnění svých povinností k zaměstnavateli. U takových děl (není-li dohodnuto jinak) majetková práva vykonává svým jménem a na svůj účet zaměstnavatel.

Ochrana autorských práv - Osobnostní autorská práva trvají po dobu života autora, majetková práva po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti (uplatňují je dědicové)

Využívání a užití díla - Autorské právo výslovně dovoluje některé specifické způsoby využívání díla. Nejdůležitějším povoleným způsobem je citace – do autorského práva nezasahuje ten, kdo v odůvodněné míře (drobná díla je možno uvést celá) cituje ve svém díle výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů, za předpokladu, že uvede jméno autora (je-li známo), název díla a pramen. Obdobně lze zveřejněná díla užít k vědeckým či vzdělávacím důvodům v přednášce.

Autorské právo také umožňuje komukoli zaznamenat či vyjádřit malbou, grafikou, fotografií či filmem autorské dílo umístěné na veřejném prostranství (ulici, náměstí, parku apod.). Takto vzniklá vyobrazení je možno rozmnožovat a šířit i bez svolení autora původního díla. Toto ustanovení českého práva nemá protějšek ve všech zemích. Například ve Francii, kde je návrh nočního osvětlení Eiffelovy věže chráněn autorským právem, je proto zakázáno bez dovolení šířit noční fotografie Eiffelovky.

Autorský zákon používá termínu užití díla, ze kterého ovšem výslovně vyjímá užití pro osobní potřebu. Jakékoli dílo kromě počítačového programu či elektronické databáze proto kdokoli smí pro svou osobní potřebu konzumovat, zhotovit záznam, rozmnoženinu či napodobeninu (netýká se rozmnoženiny či napodobeniny architektonického díla stavbou). Takto vzniklé rozmnoženiny nesmějí být využity k jinému účelu (např. je nelze dále šířit).

Licence, licenční smlouva - Základním typem dohody o autorských právech je tzv. licence, licenční smlouva. Pomocí licenční smlouvy autor poskytuje oprávnění k užití díla za určitých podmínek (nejčastěji na základě odměny). Licence může být výhradní nebo nevýhradní – v případě výhradní licence se autor zavazuje, že licenci neposkytne nikomu jinému. Přehled softwarových licencí najdete zde a nebo zde (informace na serveru slunecnice.cz).

Základní ustanovení zákona o právu autorském ve vztahu k software a k získávání dat z internetu - Obecně lze  říci, že zhotovení záznamu, rozmnoženiny nebo napodobeniny díla (např. audiovizuálního či hudební díla) není zásahem do autorského práva. Takovýmto volným užitím však není: užití počítačového programu (včetně počítačových her), užití elektronické databáze, zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou, pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu.

Zásahem do autorského zákona je nově také pořizování kopií audiovizuálních děl (filmů) při jejich promítání v kině.

Speciální úpravu obsahuje autorský zákon ohledně tištěných rozmnoženin. Dle § 30a odst. 1 do práva autorského nezasahuje a) fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu, b) právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní vnitřní potřebu, „zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky…“ Zdroj: http://www.e-advokacie.cz/cs/clanky/novelizovany-autorsky-zakon-a-kopirovani-pro-osobni-potrebu

Zdroj většiny informaci: www.wikipedia.cz